Prolog
Ztratila jsem bratra
Čas od času se najde
To když zrovna potřebuje sestru
Leč vztah je to
Poněkud jednosměrný
A tak ho nalézám
A ztrácím
Jako na pouťovém kolotoči
Epilog
Ztratila jsem bratra
Tentokrát se už asi nenajde
Třeba mu sestry netřeba
Leč vztah to stejně byl
Poněkud jednosměrný
A tak jako injekce –
Bolela rána
A pak už nic
Osmnáct let trestání tichem
…bratře?
Vlastně se moc nezměnilo
Jen vím, že tě nemám čekat
Provázíš mě stále: padám do temnoty
Kdykoli se někdo odmlčí
Jistá si zavržením
Darovaným tebou…
…tolikrát
Introvertní nomád 