Archivy autorů:Trewred

Největší peklo byloMít tě pod kůžíA proti mně Pustit si tě k soběA muset se bránit otrokářiS tvou tváří A tak mi prosím řekniJakou mi u oltáře dáš zárukuŽe už je pryč květen 2023

Otevřela jsem Pandořinu skříňkuA nic se nestaloJen stín se objevil nad mým štěstímBouřkový mrak nad mými dny Pořád trvá létoJen temnější Ale okolo me tisíce ženBezvládně ležícíUtopené ve svých bouříchPo otevření Pandořin skříněk

Asi mi uniklo Že nádhera květiny nevytrváVíc než tohle létoBez smrtiBez mrazuBez znovuzrození Že její krása rosteStejně jako láskaV umíráníA dechu nového života

Plyneš jako tichý pokojKterý nepotřebuje slova Síla nadějeKterá netíží srdce jejich hledáním Pevný základSpočinutí duše i mysli

Vznešené povoláníMuže a ženy Měsíc a slunceNoc a denPlnost času Hrdinství i spočinutíSíla i něhaPlnost vztahu Ale světlo a tma společně tvoří stínyPochodně ve tmě vykreslují příšeryA tma na oplátku pohrdá světlemŽaluje, ze monstra přicházejí z něj Vznešené povolání pokroucenéŽenou a mužem Snad dojdeme míruAž už nebude tma listopad 2022

Asi tě zabíjímNebo aspoň temnota, když s tebou nejsem Protože jsem ti prý světlemAle na něm živoříšA až moje světlo uhasnePropadneme se do temnoty spolu A tak tě asi zabíjímProtože tě nechávám potměAbys světla našel zdrojA já abych neuhasla

Kdyby moje milé kytkyOdrážely moji dušiDo rána by všechny chcíplyUschly jak vzor ohavnostiJak absence nadějeVšudypřítomné Pompeje