Bože, jsi dobrýAle já byla naivní Slíbils mi zkratku přes údolíA mně nedošlo, že budu bez dechuA brečet frustrací Tvoje svrchovaná vůleŠitá na míru mé osobnostiDo krajnosti výdržeA za hranici schopností Tam, kde je na to člověk krátkýA ty ne květen 2023
Archivy autorů:Trewred
Pohádková
Jako Mařenka v leseZanechávám za sebou cestičkuZ přetrhaných vlákenCitových vazeb Ničím nevázanáSnad spadnu ze srázu…hlavně nikoho nestrhnout s sebou duben 2023
Zeď
Stavím zeď z kamenůTvých zraňujících slovKterá po mně házíš Pořád čekáš, že omluvouPřestane téct krevAle kameny srdce tíží dál Říkám si, jak vysoko stavětAby se mi zeď nestala hrobemAž jeden kámen povolí
Bohatýr
Prý jsem bohatýrŘekla mi tak vílaPůvabně tančícíCelá v bílém A tak bojuju Za dva Za sebeZa tebeNěkdy s tebou Promiň mi toNeumím to jinak
Ticho
Jestli jsou písně o prožitku láskyPak je mé srdce tiché jako hrobMelodie mého života bez not Jen osamělé housleNářek schovaný do neslyšné melodieOsočení ticha Prožitek veselí mi unikáPrázdný teorém stvořený pro ostatní prosinec 2022
Zlo a dobro na ocelovém laně
Každý zná rčení „všechno zlé je k něčemu dobré“. Téměř určitě to vychází z biblického verše v trochu jiném kontextu, nicméně jsem asi nikdy v životě nezažila takovou koncentraci tohodle pořekadla, jako na loňské dovolené. A varuju, tenhle příspěvěk je fakt ukecaný. Bylo nebylo, domluvily jsme se s kamarádkou (dále Kamarádka), že ve dvou pojedemePokračovat ve čtení „Zlo a dobro na ocelovém laně“
Omylem driftuju
Ty služebky prostě nemůžou jít hladce, že? Vždycky se musí něco pohnojit. To se ze mě snaží universum udělat všemu odolnou ženu? Je nedělní odpoledne, se svými problémy nikoho z naší české korporátkové Kanceláře nedostihnu, neb mají jen pevnou linku a nemůžu je tak prudit doma. V Estónsku je 18:03 a krásné 2°C, a jáPokračovat ve čtení „Omylem driftuju“