Archivy kategorií: Blog

Nikdy jsem moc nepřemýšlela o srážkách se srnkou, ale nejspíš jsem podvědomě měla pocit, že když řidič jednu srazí, je to jeho chyba – a stává se to, ale prostě to neubrzdil. Nějak mi nedošlo, že génius z řad vysoké může před auto skočit když už jsou si značně blízko, a nedat řidiči fyzickou možnostPokračovat ve čtení „Mantrový čaj aneb Láska v termosce“

Hotely, ve kterých na služebkách přespávám, vůbec nejsou špatné. Na noc se musím strefit do 3000 CZK, což je věru víc, než bych kdy sama za hotel dala – než jsem začala pracovat pro Korporátek, nikdy jsem v takovém hotelu nebyla. Jsou tak 3-, 4-hvězdičkové. Ale v mém druhém roce cestování po (převážně) Evropě užPokračovat ve čtení „Hoří!“

Já ne, měl ho zákazník v Portugalsku, přesněji řečeno v Portu. Krásné přístavní městečko – kde jsem tedy netrávila pracovní čas v přístavu ani u vína, pro které je město známé, ale u výrobní haly. Byla jsem ve firmě poměrně nová, a zákazník chtěl školení. Já bych ho možná tehdy zvládla, ale ráda jsem přijalaPokračovat ve čtení „Mám problém.“

Bylo nebylo, firma mě vyslala na moji druhou cestu do Barcelony. Tedy ne přímo do ní, ale do malého městečka vedle ní, kde mělo proběhnout školení. V té době jsem byla ještě vyplašené kuře, co se cestování týkalo. Lítání problém nebyl, zůstala mi jen chronická nervozita před letem, ale první sólo služebka mě přesvědčila oPokračovat ve čtení „Když taxikáři stávkují“

Nedělám si srandu, jmenoval se Úsvit. Akorát izraelské jméno Šachar netahá za uši, jen ta ironie překladu tu prostě je…Všechno je jednou poprvé, a tohle bylo poprvé, co jsem se úplně probrala z naivity. Ne, že bych měla na výběr. On je totiž trochu průšvih, když jste několik tisíců kilometrů od domova, stojíte kousek odPokračovat ve čtení „Drahý Úsvite… až mě jímá sarkasmus.“