Archivy kategorií: Poet

Vznešené povoláníMuže a ženy Měsíc a slunceNoc a denPlnost času Hrdinství i spočinutíSíla i něhaPlnost vztahu Ale světlo a tma společně tvoří stínyPochodně ve tmě vykreslují příšeryA tma na oplátku pohrdá světlemŽaluje, ze monstra přicházejí z něj Vznešené povolání pokroucenéŽenou a mužem Snad dojdeme míruAž už nebude tma listopad 2022

Asi tě zabíjímNebo aspoň temnota, když s tebou nejsem Protože jsem ti prý světlemAle na něm živoříšA až moje světlo uhasnePropadneme se do temnoty spolu A tak tě asi zabíjímProtože tě nechávám potměAbys světla našel zdrojA já abych neuhasla

Kdyby moje milé kytkyOdrážely moji dušiDo rána by všechny chcíplyUschly jak vzor ohavnostiJak absence nadějeVšudypřítomné Pompeje

Zavřela jsem si dveřeK poslušnosti tebe, BožeA teď jsem vyhanecHledající cestu zpět ČekajícíKde se dveře objevíDoufajícíŽe budu mít sílu vejít

MyšlenkyJako noční motýliNaráží do mé mysliJako můry do lustru Na jejich křídlech temnotaA strachy Denní světlo je spálíA tak zkouším Přečkat nocJakkoli bude dlouhá

Tančíš s temnotouNiterné pas de deux Převrací důvěrné a zranitelnéDo stínu a plamene Není odpočinutíJen útěk A falešné světloJen tvoří další stíny Ale možnáŽe ani utéct nechceš

Ta prokletá hodina všech žen před usnutímKdy se démoni nebojí denního svituA vylézají na povrch Kdy umyté nádobí tiše odkapáváA mysl na sebe má čas Kdy duší pomalu prosvítá … samota