Archivy kategorií: Poet

Soudíte mě přísněvykulené oči malého děvčátkavnímající, poznávající světjsou prý u dospělého k smíchua tak oči přivírámaspoň navenek

Mluvíš o svých snech o kráseAle svíráš je ve své dlani pevněAž ti bělají klouby Neřekli ti, že se na květy růží musí jemně?Nebo snad tvé sny majíJádro z kamene

Jak ohromný pocit, nebýt sirotkemprotože ses rozhodl stát se mi otcemstvrdil jsi to kyticí růží, nasbíranou v průběhu letminulost jsme zanechali za sebouz opuštěnosti vyrostlo něco nádhernéhoa jako ovoce vyrostla důvěra

Mylný dojem svobodyZ pevniny nejsou vidět poutaVolnost vykoupená poutíOdpočinek nese nebezpečí konce Přesto je půvab ve splýváníVzdušné proudy hladí po křídlechKotrmelce ve vzduchu dávají nadechnout se od každodennostiLet’…

V návalu stesku po tobějsem tě vyměnila za fiktivního dvojníka a přece… bojím se, že když přijdeš, utečuže jsi cizinec sesazená z piedestalu na vlastní žádostpřipadá si jak hozená do bláta absolutistická volbapožadována bez času na rozmyšlenou 2020/12